Vycházka do Kunštátu a Svitávky 2014


Cílem této podzimní vycházky, která se konala 18.10.2014 se staly dvě na první pohled rozdílné lokality. Městečko Kunštát s Dolním a Horním zámkem, kostelem sv. Stanislava a s hřbitovním kostelem sv. Ducha. A městys Svitávka se středověkým hrádkem na místě staršího hradiště a s dvěma vilami připomínající zašlou éru významných textilních průmyslníků Löw-Beerů. Zámek v Kunštátě jsme již navštívili dříve dvakrát. Tato poněkud opomíjená památka se dostala do většího povědomí turistů díky projektu "Rok pánů z Kunštátu". Projekt "Rok pánů z Kunštátu byl výstavní a prezentační akcí, která veřejnosti ukázala významný aristokratický rod pánů z Kunštátu spojený s dějinami zemí Koruny české. V roce 2014 bylo připomenuto 550. výročí od dokončení několika na sebe navazujících diplomatických misí, které vyslal český král Jiří z Poděbrad k západoevropským panovnickým dvorům. V rámci „Roku pánů z Kunštátu“ byly představeny dějiny rodu, sídla a významné fenomény spojené s rodem pánů z Kunštátu. Při této příležitosti byla na zámku Kunštát otevřena nová expozice nazvaná " V erbu tří pruhů" kterou jsme navštívili.
Zámek Kunštát stojí na místě středověkého hradu z poloviny 13. století. Páni z Kunštátu drželi rodové panství do roku 1521 a postupně, v průběhu od poloviny 14. století do počátku 16. století kunštátský hrad rozšiřovali a přestavovali. Přestavbu středověkého hradu na renesanční zámek, zahájili Černčičtí z Kácova v průběhu 16. století. V roce 1678 kupují kunštátské panství Lambergové a ti přistupují k rozsáhlé přestavbě zámku na reprezentační rodinné sídlo. Díky této významné přestavbě získal zámek nynější tvar, půdorysnou dispozici a částečně i vzhled. Barokní stavební akce se pouze v minimální míře dotkly předzámčí, proto se již na sklonku 18. století vžívá pro označení hlavní zámecké budovy, dnešní Horní zámek pojem Nový zámek, pro předzámčí, dnešní Dolní zámek pojem Starý zámek. Klasicistní úpravy zámku proběhly na přelomu 18. a 19. století za svobodných pánů Honrichsů z Wolfswarffenu. Díky nim získaly reprezentativní prostory jižního zámeckého křídla novou iluzivní výmalbu. V téže době byly osazeny nové vstupní portály a Horní zámek byl s výjimkou zahradního průčelí opatřen klasicistní fasádou. Úpravy v duchu historických slohů proběhly v druhé polovině 19. století a to hlavně v prostorech tzv. Dolního zámku, ale dotkly se i interiérů Horního hradu a zámecké Květné zahrady. Posledním šlechtickým majitelem zámku byl rod říšských hrabat Coudenhove – Honrichsů, který kunštátský velkostatek držel v letech 1901 – 1945. V roce 1948 byl kunštátský zámek zestátněn a postupně sloužil jako sběrný objekt Národní kulturní komise, depozitář Moravského zemského archivu v Brně a mobilizační sklad ministerstva vnitra. Od roku 2005 je zámek ve správě Národního památkového ústavu. Expozice „V erbu tří pruhů „ je nainstalovaná ve středověkých a renesančních částech zámku jenž byly teprve nedávno zpřístupněny a mapuje čtyři století historie rodu pánů z Kunštátu na pozadí dějin Moravy. Vzhledem k poněkud specifickému prostoru výstavnímu prostoru převažují v expozici repliky a panely s fotografiemi. Díky tomuto prohlídkovému okruhu je ale zpřístupněno zámecké podzemí, tedy autentické prostory původního středověkého hradu. Zámeckými interiéry nás provedl kastelán kunštátského zámku pan Radim Štěpán. Z heraldických památek nás na zámku upoutaly erby majitelů Kunštátu v zámecké kapli ( na vitrážích ) a na výmalbě Pilastrového sálu.
Další navštívenou památkou byl farní kostel. Kostel sv. Stanislava je původní gotická stavba z konce 15. století, která byla barokně přestavěná v 17. století. Dominantou interiéru je socha patrona kostela sv. Stanislava. V kostele jsou zachovány náhrobníky: Štěpána a Barbory Schmidtových z r. 1580, majitelů zdejšího panství, Jana Černčického z Kácova a Karla Benedikta z Lamberka. Jedna mramorová náhrobní deska má nezřetelným erb a pochází z 16 století. Původ kostela je možné hledat již před rokem 1539. Šlo se o pozdně gotickou stavbu s plochostropou lodí a věží. Prvním zmiňovaným farářem je roku 1386 Mikuláš z Dobronic. Roku 1687 prostějovští stavitelé Matyáš Klingseisen a Martin Kafka kostel přestavěli do barokní podoby. Donátorem přestavby kostela byl hrabě Kašpar Bedřich z Lamberku, majitel panství. Tuto přestavbu dosvědčuje listina, která je uložena v makovici věže a byla objeven při její rekonstrukci. Za života Jana Theodora Ibsena a jeho nákladem byly ke kostelu přistavěny dvě boční kaple. Tím kostel získal současnou podobu. Z doby nedávné kostelu vévodí oltářní freska namalovaná v r. 1989 Milivojem Husákem z Lelekovic. Na fresce je vyobrazen zmrtvýchvstalý Ježíš, z kterého vychází světlo. Tento kostel jsme již také dříve navštívili.
Ovšem návštěva hřbitovního kostela s rodinnou hrobkou posledních šlechtických majitelů panství byla pro nás novinkou. Kostel Svatého Ducha byl vystavěn v roce 1738 Janem Theodorem svobodným pánem z Imbsen. Patrně stojí na základech staršího kostela, který se tu připomíná před rokem 1670 a který byl na počátku 18. století již téměř zřícený. V roce 1783 měl byt tento kostel zrušen, ale tehdejší majitel kunštátského panství Ignaz Hypollit svobodný pán Honrichs z Wolfswarffenu se zavázal, že jej vlastním nákladem opraví. Následně dal pod kostelem zřídit hrobku Honrichsů. Ta se stala místem posledního odpočinku pro rody Honrichs zu Wolswarffen, Coudenhove-Honrichs a Mitrowsky von Nemyschl. Vedle kostela a jeho hrobky jsme si prošli i hřbitov a zastavili se u hrobů zdejších významných osobností. Asi nejznámější je básník František Halas. Heraldické památky v kostele zastupují: epitaf Anny Bradossowské z r.1687, memoriální deska Konráda Friedricha svobodného pána von Honrichs zu Wolfswarffen, epitaf Františka Josefa říšského hraběte Coudenhove-Honrichs a rodový znak Honrichsů umístěný v předsíni kostela.
Z Kunštátu jsme se přesunuli vozy do obce Svitávka kde jsme postupně navštívili dvě Löw-Beerovské vily a hradiště nad obcí. První zmínka o Svitávce pochází z roku 1169, kdy král Vladislav daroval Svitávku s farou, sobotním trhem, mýtem a osadami Michovem a Zboňkem klášteru hradištskému u Olomouce. Od českých králů, kteří jezdili po zdejší prastaré silnici z Prahy do Brna a jinam, se dostalo Svitávce dalších četných výsad. Ale osídlení v katastru Svitávky je pochopitelně starší. Na návrší „Hradisko„ bylo objeveno osídlení z mladší a pozdní doby kamenné též z doby bronzové i z doby laténské (2.-1.století př.n.l.) a z mladší doby hradištní a středověku (11.-15. stol.). Významný je nález kovoliteckého pracoviště ze 17. stol. př.n.l. V 15. století stával na této lokalitě středověký kamenný hrádek. Našim cílem ve Svitávce byla nejprve prohlídka dvou architektonických skvostů, vil textilních podnikatelů Löw-Beerů.
V letech 1900 - 1902 nechává rodina Löw-Beerů postavit ve Svitávce tzv. velkou vilu, bohužel architekt této stavby zatím není znám. Tato secesní stavba na obdélném půdorysu s pseudobarokními a klasicistními prvky je řešena téměř jako zámecká stavba. Této honosné vile jednoznačně dominuje reprezentativní mramorové schodištěm s balustrádovým zábradlím a se stěnami zdobenými štukovými motivy. Nechybí ani obrazová výzdoba. Hlavní hala je zachována téměř v neporušeném stavu. Stěny se dvěma krby jsou obloženy tmavým dřevem a prostor haly i schodiště osvětluje monumentální secesní lustr. Fasáda objektu je v místech oken a balkónových dveří zdobena rostlinnou a volutovou dekorací. „Ve Velké vile bydlel Benno Löw-Beer společně se svojí manželkou a třemi dětmi - Fritzem, Marií a Ernstem". Ve vile se dovídáme pohnutou historii tzv. Malé a Velké vily a máme možnost si prohlédnout vstupní halu a schodiště. V současnosti je v této vile situován Obecním úřad městečka Svitávky, knihovna a učebny. Vilou nás provedl současný starosta městečka Svitávky pan Jaroslav Zoubek.
Malá vila, která je od Velké Löw-Beerovy vily oddělena jen parkem, je v současné době soukromým domem s privátní ordinací. Tuto vilu nechal roku 1906 postavit podle návrhu brněnského městského stavitele Josefa Nebehostenyho, rodáka z Vídně, známého projektem hlavního brněnského nádraží postavit třetí z bratrů Löw-Beerových, Alfred. Malá vila je řešena jako dvoupodlažní stavba se sníženým přízemím na půdorysu čtverce a nízkou plechovou mansardovou střechou s vyčnívajícími podélně postavenými ovály vikýřových oken. Má charakter příměstského letohrádku usazeného do půvabného přírodního rámce okolního parku. Do vily vstupujeme po dvouramenném schodišti s malou terasou. Nejvýznamnější částí vily je opět ústřední hala s krbem, nicméně zcela odlišně řešená oproti Velké vile. „V hale s krbem stával kulatý stůl, u něj proutěná křesla a po levé straně veliká knihovna. Na pravé straně haly se vešlo do pokoje pro hosty, po levé straně byl obývací pokoj s mahagonovým vyřezávaným nábytkem. Vyjma ústřední haly se původní vybavení z dob Löw Beerů ve vile nedochovalo. Alfred Löw-Beer se svojí ženou Marianne a s dětmi ve vile žili pouhých sedm let. V roce 1913 kupují v Brně secesní vilu s rozsáhlým pozemkem na ulici Drobného. Horní část pozemku nad touto vilou pak věnuje Alfréd své dceři Gretě provdané za Fritze Tugenhata. V Malé vile později bydlí Alfrédův syn Max s ženou Editou a dětmi Margaret a Františkem. Často za nimi jezdí i jeho sestra Greta Tugendhatová s rodinou. Máme možnost si ještě vilu prohlédnout i zvenčí i pokochat se parkem, který ji obklopuje. Na závěr této vycházky nás čeká stoupání na vrchol Hradiska odkud je krásný pohled na celou Svitávku. Jsou zde v bujné vegetaci patrny též zbytky středověkého hrádku. Sláva textilního impéria Löw-Beerů je dávno pryč, z mnohých továrních objektů z této doby již zůstávají jen ruiny, ale naštěstí ve Svitávce našla řada těchto objektů nové využití. Je potřeba připomenout že Löw-Beerové se do dějin Svitávky nezapsali jen jako stavitelé dvou vil, ale jako významní tvůrci celé této průmyslové aglomerace.
foto a text: Ing. Zd. Durďák

Kunštát-Horní zámek


Kunštát-Dolní zámek


účastníci vycházky, pan kastelán třetí zleva


Kunštát-psí hřbitov


Historické vyobrazení zámku Kunštát


Kunštát-Horní zámek


Kunštát-Dolní zámek


Kunštát-výstava na zámku


Kunštát-výstava na zámku


Kunštát-Dolní zámek


Kunštát-k.sv.Stanislava-celk.pohled


Kunštát-k.sv.Stanislava-hlavní oltář


Kunštát-k.sv.Stanislava-náhrobek Karel Benedikta z Lambergu


Kunštát-k.sv.Stanislava-erb Lambergů


Kunštát-k.sv.Stanislava-interiér


Kunštát-k.sv.Stanislava-náhrobek v zádveří


Kunštát-k.sv.Ducha


Kunštát-k.sv.Ducha-interiér


Kunštát-k.sv.Ducha-erb Honrichsů z Wolfswarffenu


Kunštát-k.sv.Ducha


Kunštát-k.sv.Ducha


Kunštát-k.sv.Ducha-hrobka


Svitávka-Malá vila


Svitávka-Malá vila


Svitávka-Malá vila


Svitávka-Malá vila


Svitávka-Velká vila


Svitávka-Velká vila


Svitávka-Velká vila


Svitávka-Velká vila


Svitávka-Velká vila-strop haly


Svitávka-Velká vila


Svitávka-Velká vila


Svitávka-hradiště